ADELAIDE (stát Jižní Austrálie)

Tak jsme v Adelaide...přijíždíme čerstvoučký po asi hodinovém letu a trošku nás zaráží, na jak malé letiště přistáváme.

Centrum tvoří pár ulic obklopených ze všech stran zelení (teda touhle dobou spíš suchými parky), krasne stare stavby viktorianskeho slohu (snad jsem se trefila) a par mrakodrapu, a stejne jako Perth ostatni ctvrte jsou roztahane od nevidim po nevidim.





Bydlíme v jedné z nejstarších budov v Adelaide (téměř 140 let staré), hostel, který připomíná svou atmosférou filmové hostely...ale líbí se nám...máme velký pokoj pro sebe a pozor, i s oknem, na dvorku je malý bar s čepovaným pivkem, takže první večer se tu snažíme družit s ostatními hosty a popíjíme místní pivko.
Ráno si půjčujeme kola (tuto službu nabízí Adelaide grátis) a vyrážíme projet centrum. Jak už jsme zmínili, centrum je neveliké, takže jsme za necelou hoďku zpátky. Slunce začíná pěkně pálit a tak si dáváme pohodový den. Další den (omlouváme se, ale úplně nám tu vypadávají informace o tom, jestli je pondělí nebo sobota a kolikátého je, takže prostě „další den“) si půjčujeme auto a máme namířeno do kopců a na jih do přístavního městečka Victor Harbor. Protože v Adelaide má večír začít bikový závod (Down Under Tour), kterého se zúčastňuje i Lance Armstrong (kdo neví, o koho jde, je trubka:), vracíme se na tuhle večerní exhibiční jízdu. Jsme překvapeni, kolik lidí je v ulicích a jen těžko se cpeme k mantinelům, abychom Lance zahlédli. Pořizujeme hromadu fotek a doufáme, že na některé z nich ho zachytíme. Ještě týž večer jedeme zpátky do Victor Harbor. Probouzíme se do nádherného dne, výhled z pokoje máme na oceán a dovolenková nálada je na 100%. Po snídani si půjčujeme motorový člun a vyrážíme řádit na širý oceán. Paráda....jen škoda, že jsme neviděli ty delfíny a lachtany, na který nás nalákali :D Po hodince drandění vyrážíme zpátky do Adelaide, užíváme si krásného dne a večer ještě skáčeme pro osvěžení do oceánu. Protože nás čeká poslední noc v Adelaide, jsme tak trošku rozhodnutí ji prokalit. Máme parťáka (Mathew z Kanady) a když dochází sud s místním pivem, jdeme si do místního bottle shopu doplnit zásoby. Překvapivě mají i výběr z českých piv, takže každá národnost bojuje za vlastní značky.

V půl druhé ráno opouští m řady kaličů (no teď už jen Vítka a Matthewa), a jdu na kutě...no a v tuhle chvíli začíná pánům teprve ta správná akce.

Probouzím se ráno kolem půl šesté, ale Vítek, ten v pokoji ještě pořád není....safryš...snad nespí na verandě....jdu projít všechna možná místa, ale nikde ho nevidím...hmmmm, řikám si...kdepak asi ten uličník může být? Zatím netuším, že za 5 minut se všechno rozlouskne...bušení na dveře...otevírám s nadějí, že se Vítek vrací, ale kdepak....ten to není. Místo toho na mě vykukuje policejní strážník s dotazem, zda-li znám nějakého Vita....ale jo, znám říkám....copak se děje? V rychlosti jsem obeznámena s tím, že pánové trošku vyváděli a chtěli se podívat ,jak vypadá Adelaide z výšky, takže vylezli na protilehlou budovu...bohužel hlídanou....takže přijeli poldové, dali klepeta a jelo se do cely předběžného zadržení. No žádné drama (teď se mi to říká, s odstupem několika dní). Odjíždím na policejní stanici a čekám, co se bude dít. Naštěstí (možná i díky našemu brzkému odletu týž den) je Vítek v 6 hodin ráno propuštěn :D Vychází s uličnickým výrazem i kocovinou a mně se ulevuje.

Odjíždíme do Tasmánie...hurá...těšíme se po vyprahlé Austrálii na krásnou přírodu, zelený lesy a trošku i na chladnější počasí.

MELBOURNE (stát Victoria)

DEN 1
Odlétáme z Perthu a je nám smutně, ale tak nějak jinak. Nikdo se s námi v podstatě neloučí, ale oba cítíme, že téměř rok života v Perthu se nedá jen tak přejít mávnutím ruky.

Byt máme předaný, poslední věci odeslané a jen s baťůžky vyrážíme vzhůru do města, kde potřebujeme zabít nějakých 8 hodin, než se vydáme na letiště. Uteče to jako voda, sedáme do autobusu a míříme směr Perth Domestic Airport (nejlevnější transport jak se zdá – 3,50 AUD).
Letadlo má téměř hodinové zpoždění, ale ikdyž jsme unaveni, nijak nám to nevadí. Horší je to v letadle. Místa málo a naše představa, že se v letadle hezky vyspíme, než dorazíme do Melbourne, se velmi brzo promění ve 4 hodinové vrtění, poposedávání a hledání ideálních poloh, kde by si člověk mohl aspoň trošku zdřímnout. Jestli spíme (spíme rozuměj, že máme zavřené oči) hodinu, je to hodně.

Do Melbourne přilétáme ráno, cca v 7 hodin jejich času (oproti ČR už máme rozdíl 10 hodin), venku je už něco kolem 30 stupňů. Úplně první dojmy z cesty do centra jsou rozpačité – projíždíme industriální částí, všude beton, koleje, mrakodrapy a staré baráky a jedno ohromné „ruské kolo“.

Ubytováváme se v centu v Greenhouse backpackers a dostáváme tzv. double room, z čehož se po otevření dveří stává temná cela bez oken s palandou a 2 plechovými skříňkami (rozměrově do 5 m2). Jsme ale tak unaveni, že je nám to jedno. Horší je, že musíme počkat, až nám pokoj připraví, abychom si mohli dát šlofíka. Jdeme se tedy projít, ale díky absenci spánku, procházíme městem jak zombie, nic moc nevnímáme. Pokoj máme naštěstí připraven už kolem 11 hodiny, takže nastavujeme budíka a jdeme se dospat. Moc nám to nejde, ale i hodinka spánku je dobrá.
Odpoledne vyrážíme na plavání do místních městských lázní a poté na večeři a za nočním životem, kterým je Melbourne vyhlášené. Máme štěstí, protože ve středu jsou tu tzv. noční trhy, kdy na ohromném tržišti zůstávají stánkaři a do toho vám tam hraje hudba, DJ, můžete si zahrát bingo, dát si spoustu docela zajímavého jídla (od afrických jídel, přes španělskou paellu až po asijské nudle). Fronty jsou ale na dlouho, tak hlad částečně zabíjíme pivem :D. Máme radost, že jsme se tam šli podívat, protože nás to nabíjí a je to něco, co Perth rozhodně neměl a co nám možná i chybělo.

Cestou domů ještě zaskočíme do hospůdky, kterou máme hned za rohem od bydlení, dáme poslední pivečko a mažeme na kutě. Spíme jak dřeva až do druhého rána.

DEN 2
Vyrazime do zelene casti Melbourne / botanicke zahrady. Nabirame ale svizne tempo a uz po 2 hodinach mame hotovo. Tak se vydavame tramvajkou na nedalekou plaz jmenem St. Kilda. Asi jsme zmlsani rozlehlymi bilymi plazemi z Perthu, protoze tak nejak zazivame zklamani nad tim, zo vidime. Navic jeste nesviti slunicko a tak se brzy pakujeme, davame obidek, pivecko a svistime zpatky "domu" dat si slofika. Odpoledne mame naplanovanou navstevu jednoho z mistnich mrakodrapu s vyhlidkou, ktera je 250 m vysoko - 55 pater vytahem trva asi 40 vterin. Jsme uchvaceni 360stupnovym vyhledem na cele Melbourne. Navic mame moznost se sem vratit jeste vecer a videt Melbourne v noci. Skoro to ale nestihame, protoze se zasekavame v ubytovne na internetu. Jsme ale vytrenovani bezci :D a tak nasazujeme zavodni tempo a bezime co se da. Stihame to paradne. Vyhled je proste dechberouci. Fotime jednu fotku za druhou az do chvile, kdy jsme pozadani vyhlidku opustit. Nejvyssi cas si dat male pivco a jit na kute. Presne to delame.

DEN 3
Rano vstavame, davame sprsku, snidani a snazime se nacpat vsechny veci do batuzku (jakto, ze je tam ted min mista ikdyz jsme nic nekoupili?) a vyrazime na letiste.
Za pul hodiny nastupujeme do letadla, ktere leti nadhernych 50 minut do Adelaide.

LOUČÍME SE S PERTHEM

...už je to tak. Za 2 dny opouštíme Perth a Západní Austrálii a míříme na několikaměsíční cesty na východ.

Máme za sebou pohodové Vánoce plné mořských potvor a parádní cestování na jih s Horymírem a Janou, kteří nás přijeli na 8 dní navštívit. Hodně jsme kalili a taky hodně cestovali. Co všechno jsme viděli a zažili, na to se můžete mrknout na webu s fotkami - http://picasaweb.google.cz/Vit.Kovarik

Teď už jen dát barák do původního stavu, prodat káru, odhlásit internet a vyrazit s baťůžky na letiště. V úterý v noci letíme do Melbourne (na 3 dny), pak do Adelaide (na 4 dny), poté se dáme na 5 dní studenou Tasmánii (asi jen 20 stupňů), pak zpátky do tepla do Brisbane (taky na nějakých 5 dní) a pak hurá do trop na Fiji, kde nás čeká skoro 3 týdny dlouhá dovča. Poslední zastávkou bude Sydney a pak hurá hurá hurá hurá domů do ČR.