NA VALENTÝNA UŽ NIKDY NEZAPOMENEME

Začneme trošku ze široka...

Jsme na skok na největším ostrově Fidži – Viti Levu, na jižní straně – místo Korolevu. Každý z ostrovů si budeme pamatovat pro něco jiného. Viti Levu třeba i proto, že jsme si sem přivezli bacila. Co se ze začátku zdálo jako pouhý sluneční úžeh, se bohužel změnilo v nepříjemnou angínu, která se chytla nás obou. Já vyvázla jen s dvoudenními horečkami a bolestí v krku, ale chudák Vítek to odnesl výrazně víc. Horečky, které měl, nejen to, že trvaly 4 dny, ale zřídkakdy šly pod 39°C a polykání, žvýkání jídla a mluvení bylo spíš za trest. Panadoly jakoby nezabíraly....takže jediné, co nás mohlo zachránit, byl lékař. Nasazená indická antibiotika od indické lékařky naštěstí zabrala během dvou dnů.

I přesto, že se nám fidžijská angína snažila znepříjemnit pobyt a narušit naše plány, nepodařilo se (jediné, co se jí podařilo bylo, je odsunout z pátku 13. na dnešek tj. na 14.)...vlastně můžeme říci, že díky angíně na Valentýna už nikdy nezapomeneme.

Vstali jsme ještě před rozbřeskem, do šesté ráno zbývala asi hodinka a my se začali připravovat, žádná velká akce, žádný shon, jsme přece na Fidži. Vítek vyrazil o chvilku dříve a čekal na mě na ostrůvku, já jsem ho pak v doprovodu dvou fidžijských bojovníků následovala. No a pak to všechno začalo. Říkáte si, o čemže to mluvíme? O naší svatbě. Ano, vzali jsme se, tady na Fidži za rozbřesku slunce jsme si řekli své „ano“ a zpečetili tak naši téměř devítiletou lásku. Jen my dva. Bylo to přesně takové, jaké jsme chtěli – beze shonu, bez nervů, bylo to pro nás a hlavně o nás.
A tak doufáme, že nám tímto odpustíte, že jsme si náš „tajný plán“ nechali jen pro sebe. Jsme šťastni a věříme, že to je to hlavní.

Fotečky vložíme později (cca příští týden), přeci jen, jsou teprve 3 hodiny po svatbě :D Tady je alespoň odkaz na pár amatérských fotek :D