STŘÍHÁME METR

Náš čtyřtýdenní pobyt na Fidži utekl jako voda. Jedem zpátky do Austrálie (tentokrát do Sydney) a máme před sebou vlastně i poslední destinaci před návratem zpátky.
Čeká nás den plný cestování – přepravit se z Labasy do Nadi, přesednout na let do Brisbane a ještě večer chytnout let do Sydney....skoro 12hodinnová cesta. Lety nám docela hezky navazuj a navíc se do Sydney těšíme.

Ráno si dáváme vydatnou snídani, přeci jen naše lety jsou převážně bez jídla a sortiment na fidžijských letištích není také z těch bohatších. Do Labasy přijíždíme s více jak hodinovým předstihem. Místní letiště už známe, takže víme, že i hodinové čekání je čekání jak na věčnost.
V Sydney plánujeme strávit asi týden (plus minus) u Ondry Pecha (ano, u vás, pravidelných čtenářích, téměř vidíme ten úsměv na rtech při čtení těchto řádků). Čekáte, že nás má potkat zase nějaký pech? Bingo...máte pravdu...naše plány se neodvíjejí, jak jsme si představovali. Asi půlhodinu před plánovaným odletem začíná jeden z místních tropických dešťů...žádný chcípáček...pěkně pořádnej slejvák. Během pár minut se dozvídáme, že letadlo, kterým máme letět asi nepoletí, resp. vůbec nepřistane. NO co, pořád máme rezervu, i kdybychom měli hodinu a půl zpoždění, pořád jsme v pohodě. No, bohužel letadlo, kterým jsme měli letět do Nadi vůbec v Labase nepřistává a my tušíme, že naše další plánované lety můžeme ten den odpískat.

Necháváme si zrušit let do Brisbane a máme doporučeno si v Nadi zabookovat lety nové. Další nejbližší let do Nadi (tentokrát s mezipřistáním v Suva) je týž den odpoledne, aspoň tak.
V Nadi se hnedka snažíme vyřídit nové lety a už tušíme, jejich zrušení a přebookovaní na následující den nebude zadarmo. Po zjištění cen na internetu na nás jdou trochu mdloby, ale nemáme na výběr. Nějak se odsud dostat musíme. Naštěstí narážíme na příjemného chlapíka z letecké společnosti, co nám rušila let do Brisbane, který se snaží všechno vyřešit tak, abychom letěli co nejdříve a za co nejmíň. Přenocovat v Nadi ale musíme každopádně. Tenhle dobrý muž nám zařizuje i hotel u letiště a dopravu. Když za námi asi po 2 hodinách vyřizování přichází s informací, že nám let zařídil (a to přímý do Sydney), téměř mu líbáme ruce. Má to ale háček...nic není potvrzeno, nemáme žádnou rezervaci, žádné číslo...jen „ústní“ příslib, že všechno je zajištěno a nic nás to stát nebude. „Vážně?“ Trochu se nám ulevuje, ale pořád nemáme vyhráno.

Jedeme na hotel...cesta trvá přesně 2 minuty autem. Ráno zjišťujeme, že jsme byli jediní, kdo v hotelu přebývají :D Čeká nás okamžik pravdy...máme letenky/nemáme letenky. Ufff, máme je...a nestojí nás to vůbec nic.

Za pár hodin nasedáme do letadla...kde teda zrovna teď ještě sedíme....cesta trvá jen něco přes 4 hodiny a je to jak věčnost. No, co teprve cesta zpátky do Čech. :D

Jo, abychom nezapomněli, na Picassu už je nahrané naše svatební album.